Novinky 2018

Novinky 2017***Novinky 2016
Nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1.1.2018
Skupina práce Nejnižší úroveň zaručené mzdy
v Kč za hodinu v Kč za měsíc
1 73,20 12 200
2 80,80 13 500
3 89,20 14 900
4 98,50 16 400
5 108,80 18 100
6 120,10 20 000
7 132,60 22 100
8 146,40 24 400
Výše sazeb stravného pro zaměstnance
Délka prac. cesty pro rok 2017 pro rok 2018
5 - 12 hodin 72,- 78,-
12 - 18 hodin 109,- 119,-
Nad 18 hodin 171,- 186,-
Základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2018
Země Měnový kód Měna Základní sazba stravného
Belgie EUR Euro 50,-
Bulharsko EUR Euro 35,-
Dánsko EUR Euro 50,-
Estonsko EUR Euro 40,-
Finsko EUR Euro 50,-
Francie EUR Euro 45,-
Chorvatsko EUR Euro 35,-
Irsko EUR Euro 45,-
Itálie EUR Euro 45,-
Kypr EUR Euro 40,-
Litva EUR Euro 40,-
Lotyšsko EUR Euro 40,-
Lucembursko EUR Euro 45,-
Maďarsko EUR Euro 35,-
Malta EUR Euro 45,-
Německo EUR Euro 45,-
Nizozemí EUR Euro 45,-
Polsko EUR Euro 35,-
Portugalsko EUR Euro 40
Rakousko EUR Euro 45,-
Rumunsko EUR Euro 35,-
Řecko EUR Euro 40,-
Slovensko EUR Euro 35,-
Slovinsko EUR Euro 35,-
Španělsko EUR Euro 40,-
Švédsko EUR Euro 50,-
Švýcarsko CHF Švýcarský frank 75,-
Turecko EUR Euro 40,-
Ukrajina EUR Euro 45,-
Velká Británie GBP Anglická libra 45,-
Základní náhrady pro zaměstnance při použití soukromého vozidla činí za 1 km jízdy
Typ vozidla 2017 2018
jednostopá vozidla, tříkolky 1,10 1,10
osobní silniční motorová vozidla 3,90 4,00
Průměrné ceny PHM pro vyúčtování služebních cest zaměstnanců
Druh paliva 2017 2018
benzin aut. 95 0 Super 29,50 30,50
benzin aut. 98 0 Super 32,50 32,80
motorová nafta 28,60 29,80
Přehled slev u fyzických osob
Typ slevy pro rok 2017 pro rok 2018
Na poplatníka 24 840 Kč 24 840 Kč
Na částečnou invaliditu poplatníka 2 520 Kč 2 520 Kč
Na plnou invaliditu poplatníka 5 040 Kč 5 040 Kč
Držitel průkazky ZTP/P 16 140 Kč 16 140 Kč
Pro studenta 4 020 Kč 4 020 Kč
Slevy na manžela(ku) 24 840 Kč 24 840 Kč
Slevy na manžela(ku) ZTP/P 49 680 Kč 49 680 Kč
Slevy na jedno vyživované dítě 13 404 Kč 15 204 Kč
Slevy na druhé vyživované dítě 19 404 Kč 19 404 Kč
Slevy na třetí a další vyživované dítě 24 204 Kč 24 204 Kč

Novinky ve zdravotním a sociálním pojištění od roku 2018

Sociální pojištění 2018

Záloha na sociální pojištění se obecně odvozuje od dosaženého zisku a vyměřovací základ OSVČ se stanovuje jako jeho jedna polovina. Sazba pojištění pak činí 29,2 %. V případě, že je vyměřovací základ nižší než stanovený minimální vyměřovací základ, platí právě ten minimální a platí se také jen minimální záloha na pojistné.

Hlavní činnost

Minimální zálohu vypočteme jako 29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy, tedy z částky 7 495 Kč (tj. minimální měsíční vyměřovací základ), protože je nutné ještě zaokrouhlit na celé koruny. Podle těchto pravidel tedy získáme minimální zálohu na pojistné pro rok 2018, která činí po zaokrouhlení 2 189 Kč. Oproti roku 2017 se tedy zvýší o 128 Kč. Roční minimální vyměřovací základ u činnosti, která trvala po celý rok, tedy všech 12 měsíců, odpovídá částce 89 940 Kč (74958 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.

Maximální vyměřovací základ se naproti tomu stanoví jako 48násobek průměrné mzdy, takže pro rok 2018 bude činit 1 438 992 Kč. Pokud byste dosáhli se svým ročním příjmem nad tuto hranici, nebudete od této částky platit další nemocenské ani důchodové pojištění.

Vedlejší činnost

Minimální záloha pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, se vypočte jako 29,2 % z jedné desetiny průměrné mzdy (minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost), tedy jako 29,2 % z částky 2 998 Kč (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru). Pro příští rok tedy bude platit minimální záloha ve výši 876 Kč. Roční minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti, která trvala po celý rok, tedy všech 12 měsíců, odpovídá částce 35 976 Kč (2998 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.

Rozhodná částka pro vedlejší činnost pro rok 2018 bude 71 950 Kč. Stanovuje se jako 2,4 násobek částky, kterou dostaneme součinem všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu (na rozdíl u výpočtu průměrné mzdy se během výpočtu nezaokrouhluje – to až na konci na celé Kč nahoru).

Zdravotní pojištění 2018

Vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění tvoří jednu polovinu dosažených příjmů po odečtení výdajů, ať už skutečně vynaložených, nebo uplatněných paušálem. Sazba zdravotního pojištění je pak 13,5 % z vyměřovacího základu.

Minimální záloha na zdravotní pojištění se ale opět odvozuje od všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu a poté opět ze sazby pro pojistné ve výši 13,5 %. Vypočítáme ji tedy jako polovinu částky průměrné mzdy, kterou násobíme sazbou 13,5 %. Nová výše zálohy pro rok 2018 činí 2 024 Kč po zaokrouhlení na celé Kč nahoru (minimální měsíční vyměřovací základ činí 14 990 × 13,5 %), což je o 118 Kč více než v roce 2017.

Maximální vyměřovací základ není u zdravotního pojištění stanoven.

Zálohu na zdravotní pojištění je nutné uhradit do 8. dne následujícího měsíce a nová výše se platí vždy od ledna.

Elektronická evidence tržeb

Pod číslem 8/2018 Sbírky předpisů ČR vyšel Nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2017 k evidenci tržeb:

  • ruší se náběh třetí (k 1. 3. 2018) a čtvrté vlny (k 1. 6. 2018)
  • k 28. 2. 2018 se ruší se povinnost evidovat bezhotovostní platby kartou
  • k 28. 2. 2018 se ruší povinnost uvádět na účtence DIČ
  • k 31. 12. 2018 se ruší výjimky z EET (nutno je upravit zákonem)

Účinnost je od 16. 1. 2018.

Novinky v daních od roce 2018

DPH

K 1.1.2018 byl zákon o DPH novelizován novelou stavebního zákona č. 225/2017 Sb., která doplňuje definici stavebního pozemku v § 56 odst. 2 a nově (pro stavby kolaudované od 1.1.2018) vymezuje počátek pětileté lhůty, po jejímž uplynutí je převod např. stavby a funkčně souvisejícího pozemku osvobozen od DPH.

Dále byl k 1.1.2018 doplněn do § 101d odst. 1 výčet náležitostí kontrolního hlášení - zákonem č. 371/2017 Sb. (doprovodný zákon k novému zákonu o platebním styku). Nově obsahuje náležitosti, které je plátce povinen v kontrolním hlášení uvést:

  • identifikační a kontaktní údaje plátce
  • údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení
  • údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně
  • identifikační údaje odběratele nebo dodavatele

Stejné náležitosti se uváděly do kontrolního hlášení i před novelizací. V minulosti však nebyly náležitosti stanoveny zákonem, ale Finanční správou prostřednictvím jejích webových stránek. Původní úpravu však Ústavní soud však k 31. 12. 2017 zrušil.

Pro rok 2018 byl aktualizován pokyn D-29 k promíjení sankcí ke kontrolnímu hlášení.

Sankce při nepodání kontrolního hlášení

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu zákonná povinnost uhradit pokutu ve výši:

a) 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správce daně,

b) 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval,

c) 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo

d) 50 000 Kč, pokud nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě.

Správce daně má zákonnou povinnost (nad rámec výše uvedeného) uložit pokutu až do 50 000 Kč tomu, kdo na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.

Správce daně má zákonnou povinnost (nad rámec výše uvedeného) uložit pokutu až do 500 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.

S účinností od 13.1.2018 zákon č. 371/2017 Sb přinesl změny v § 54 v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku, když nově vymezuje osvobozená finanční plnění jako platební služby, vydávání elektronických peněz, popř. vydávání a správu platebních prostředků. Úprava navazuje na změnu terminologie, zavedení pojmu „platební služby“, přičemž cílem je zachovat stále stejný rozsah osvobození pro služby platebního styku.

Režim přenesení daňové povinnosti se uplatňuje v roce 2018 podle pravidel naposledy změněných k 1.7.2017.

Daň z příjmů

Důležitými novinkami roku 2018 jsou:

  • nová pravidla pro uplatnění srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti
  • zvýšení částky daňového zvýhodnění na prvé dítě
  • snížení maximálních částek výdajů uplatňovaných procentem z příjmů a možnost uplatnění těchto procentuálních výdajů souběžně s uplatněním slevy na manželku či daňového zvýhodnění na dítě (tento souběh lze uplatnit již za rok 2017 – v tom případě lze ovšem procentuální výdaje již za rok 2017 uplatnit jen do nově stanovených maximálních částek, např. u příjmů ze živnosti neřemeslné lze 60% procentuální výdaje uplatnit jen do výše 600 tis. Kč)
  • možnost uplatnit výdaje na dopravu u vypůjčeného vozidla ve skutečné výši, pokud se jedná o smlouvu o výpůjčce uzavřenou s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva (právnické osoby s hospodářským rokem tuto změnu uplatní např. již za hospodářský rok 07/2017 až 06/2018)
  • náklady exekuce jsou jednoznačně daňově uznatelným nákladem, a to jak náklady hrazené věřitelem, tak i náklady hrazené dlužníkem
  • zaměstnanci budou moci prohlášení k dani učinit v elektronické formě
  • od zdaňovacího období započatého po 1.7.2017 je možné odpisovat technické zhodnocení i v dalších případech, než je daňové odpisování nájemcem

Daňově neuznatelné úroky:

Je možné, že v průběhu roku 2018 či následně dojde k úpravě daňové relevantnosti úroků a to i od osob nespojených!!!

Nová pravidla pro daňovou uznatelnost výpůjčních nákladů mají vyplynout ze Směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu. V možnostech členských států je však volit úroveň přísnosti, přičemž ČR prozatím chce zvolit spíše méně přísná pravidla.

Výpůjční náklady mají být odpočitatelné pouze do výše 30 % zisku daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA). Toto pravidlo by však mělo platit pouze pro výpůjční náklady nad 1 milion EUR.

Velkou změnou je to, že pravidla mají dopadat na úvěry a půjčky od spřízněných i nespřízněných subjektů (bank a jiných finančních institucí). Výpůjční náklady se rozumí podle Směrnice úrokové náklady na všechny formy dluhu, vč. různých forem dluhopisů, finančního leasingu, kapitalizovaných úroků zahrnutých v rozvahové hodnotě souvisejícího aktiva apod.

Členské státy mohou z dosahu nových pravidel vyloučit výpůjční náklady vzniklé z úvěrů, které byly uzavřeny před 17. červnem 2016. Vypadá to však, že ČR této možnosti nevyužije.

Chystaná změna může mít významný vliv u poplatníků, kteří jsou podstatnou měrou financováni z cizích zdrojů.

Daň z nemovitých věcí

Zákon o dani z nemovitých věcí byl k 1.1.2018 novelizován zákonem č. v souvislosti se změnami stavebního řádu od 1.1.2018, jedná se o změny pro běžnou praxi nepříliš významné:

  • § 6 odst. 3 - v definici stavebního pozemku je nově reagováno na vydávání společného povolení k umístění stavby
  • v § 4 odst. 1 písm. o) a § 9 odst. 1 písm. j) reagováno na změnu působnosti stavebních úřadů u staveb na dráze dle stavebního zákona a zákona o drahách – tyto stavby nebudou od 1.1.2018 náležet do působnosti speciálního stavebního úřadu, ale do působnosti obecných stavebních úřadů

Vyhláškou č. 403/2017 Sb. je poměrně rozsáhle novelizována vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků - ke změně ocenění zemědělské půdy (z této ceny se vychází např. u polí, luk a zahrad při stanovení základu daně z nemovitých věcí) dochází přibližně u 150 katastrálních území, a to směrem nahoru i směrem dolů.

Účetnictví 2018

Zákon o účetnictví byl drobně novelizován k 1.1.2018, ale jedná se pouze o formální legislativnětechnickou změnu.

S použitím od účetního období roku 2018 jsou novelizovány prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví včetně vyhlášky 500/2002 Sb., pro podnikatele. V účetní vyhlášce 500/2002 Sb. dochází např. k těmto změnám:

  • položka rozvahy B. dlouhodobý majetek bude nahrazena položkou B. stálá aktiva, místo „nehmotných výsledků výzkumu a vývoje“ budou vykazovány pouze „nehmotné výsledky vývoje“ (nehmotné výsledky výzkumu nesplňují kritéria pro zařazení do kategorie dlouhodobého nehmotného majetku)
  • časové rozlišení aktiv (Náklady příštích období, komplexní náklady příštích období, příjmy příštích období) nebude nutné v rozvaze vykazovat jako samostatnou položku aktiv D, ale v rámci samostatné položky pohledávek C.II (konkrétně C.II.3) a současně časové rozlišení pasiv (výdaje příštích období, výnosy příštích období) nebude nutné v rozvaze vykazovat jako samostatnou položku pasiv D, ale v rámci samostatné položky závazků C (konkrétně C.III)